o kacenkach...

slecinky mi nalhavaly od pocatku vztahů porad neco dokola. neverim zadne ani jedno jediny blby slovo. jediny, cemu verim jsem JA sam a to, co vidim na vlastni oci. deviti vecem z deseti, co mi rika nejaka neverim. jako kazde jine. mam zensky jen za lharky a nic vic. prekrucovacky pravdy, vymysleni si vseho tak, aby to jim padlo do noty a do pribehu, ale pravda ZADNA. az moc pravdy a uprimnosti? ok, nesnasim zensky. cele to vase pohlavi do jedne. ale co, treti pohlavi neni, takze tezko je nejakej vyber.

Dokonalá ženská

Jen tak pro sebe. Uz je tech pozadavku tolik, ze vzdycky zapomenu polovinu, kdyz se me nekdo zepta, takze soupis. Spis jen hodne strucny soupis, ptz tech pozadavku je nekonecne mnoho a kazdy den se objevuji nove, ptz se kazdy den najde nekdo, kdo mi rozsiri seznam chovani, ktere mi leze krkem.

Pozadavky:

- abstinentka
- nekuracka
- nekoketni povaha
- verna
- uprimna
- pravdomluvna
- umi varit
- umi pect buchty / pernik / babovku
- chova se jako dospely clovek a ne jako detatko ve 30ti letech, nedej boze starsi dite
- nechodi do hospody
- netravi kazdou chvili se svymi prateli, kteri jsou na prvnim miste
- na prvnim miste je partner, resp. dite, pokud nejaky ma
- je rodinny typ
- rada si zajde na bowling s partnerem
- tesi ji, ze chce byt partner s ni misto vzpouzeni po kamaradech, na fotbale, v hospode, atd.
- nema rada fotbal, hokej
- nema piercing
- neni z rozvedene rodiny
- je hodna
- aspon trochu chytra, aby umela pochopit, co se ji nekdo snazi rict
- absolutne nesmi byt urazliva pri kazdem nevinnem popichnuti myslenem jako jemny vtip
- absolutne nesmi byt tupe tvrdohlava
- absolutne nesmi byt ignorujici
- pokud je nejaky problem, tak si o nem ihned promluvit a vyresit ho. neukladat v hlave a cekat az vybuchne
- ma rada moderni hudbu = trance, techno, ale snese i americke hity roku 1940-50, kdyz je nalada
- ma rada vylety, klidne i bez pripravy jen tak se projet nekam
- vice kamaradek nez kamaradu
- neudrzuje zadny kontakt se svymi byvalymi
- dava prednost kvalite pred kavntitou => ve vsem
- introvertka
- nepouziva tuny make-upu, licidel a jinych debilit. pokud je krasna, tak staci rasenka a pudr. pokud ne, tak nemam zajem o takovou, co po smyti make-upu vypada jako stara baba, ktere dam penezenku a utecu
- nejlip ve znameni raka nebo ryb, p jsem stir ( ale neni podminka )
- nechodi na plesy a zabavy. disko klidne, techno party klidne, prakticky cokoliv, ale ty dve mista ne
- umi se omluvit a uznat svoji chybu
- umi se udobrovat
- umi dat pruchod emocim vcetne hadek
- opaluje se zasadne s plavkama. nikdy bez nich nebo byt jen bez horniho dilu
- v sexu miluje netradicni praktiky
- nesmi byt zadna jeptiska
- nesmi byt verici ani jinak vymatlana v mozku jako verici lide
- realistka s nohama pevne na zemi a ne nejaky hloupy optimisticky detatko
- bez bordelu na obliceji nebo a tele ( bordel = piercing )
- tetovani muze mit, ale jen male na nejakem miste, ktere nebije do oci. rozhodne ne rameno, nad zadkem, prsa, apod.
- je rada/nevadi ji byt doma a umi se postarat o domacnost ( = vyzehlit, vyprat, umyt nadobi bez mycky )
- pihy jsou plus, svetle oci ( zelena/modra ), maly nosik do vrchu
- hodna, hodna a jeste poctvrte hodna
- nema na netu hafo fotek, kde ji couhaj kozy a buhvi, co jeste
- uznava rozumny nazor, ze udrzovani jakehokoliv vztahu s byvalymi je blbost a rozhodne to nedela

Konec manzelstvi v Cechach aneb emancipovane damicky

To se jednou z nudy člověk přes horoskop dokáže dostat přes různé odkazy až na stránku pro ženy k jednomu článku a pak se, muž, který to čte, nemůže divit, že je tak težké najít nějakou slečnu/paní s aspoň trochou rozumu v lebce. Pokud takové komentáře píší ty "normální", pak chci naprosto vyšinutou

Nic jiného ani normální muž nemůže chtít, pokud si přečte komentáře a článek na adrese: http://www.prozeny.cz/magazin/sex-a-vztahy/laska-a-vztahy/13336-mate-doma-despotu-udelejte-si-test?changeLimit=8&rPaperId=94010#paper-94010.

Pokud je zakázáno vkládat odkazy do blogu, tak se omlouvám, sdělte mi to a tento výtvor smažu. Každopádně komentáře pod článkem reflektují situaci, jaká je a sice rozvodovost strmě stoupá. Po přečtení máte vcelku jasno proč a víte, že pokud budou takové ženy přibývat, manželství může rovnou zaniknout. Ano, velice zjednodušuji, uvědomuji si to naprosto jasně, že někdy jsou důvody k rozvodům i vážné, ale v naprosté většině je uváděno "nerozumíme si s partnerem". Dostáváme se k původu celé věci. Dnešní manželství mi připadají jako nehotové polotovary, jako 15ti letá dítka s cigaretou v puse snažící se být a chovat jako dospělý člověk. Manželství není pro každého. Prstýnek a papír neznamená žádné: "..tak a už jsem dopělá, jupííí...". O tom vypovídá ona rozvodovost. Jakmile se objeví nějaké problémečky, tak už už se páry stěhují k rodičům, separace bez ohledu na potomky, užívat si života, egoičnost až hnusná hanba.. Proboha, co jste si myslely, ano vy, ženy? Že si užijete svatební den, ten svůj Den D, pěkné líbánky, pokud možno někde u moře za několik desítek tisíc korun a pak to bude pořád takové, samá zábava a krásný život? Pro 17ti leté dítě představy pochopitelné a přijatelné. Pro ženy kolem 25ti let a nedej bože více už je to, chvíli jsem přemýšlel, jestli je vhodné to tak napsat, ale ano, je to blbost, omezenost a dětinskost. Jakýkoliv vážný vztah je řehole a práce jako v kamenolomu. Těch šťastných samých od sebe beze snahy ( á la Štefan Margita a Zagorová ) je minimum, takže rovnou vypouštím. Manželství je snad 75-80% práce, ošklivostí, překousávání věcí, které se nám vůbec nelíbí ( moderním, nadužívaným termínem tolerance ) a pak zbytek šťastných chvilek, momentů, zážitků. Udržení manželství je pak umění z těch 25-20% hezkého vytřískat maximum a tím pádem umět využít naprosto titěrné maličkosti, která se objeví sem tam na obzoru.
Moji rodiče jsou spolu přes nějakých 30 let. Mně je 24let. Když si vzpomenu, a já si vzpomínám moc dobře, co vše se dělo u nás doma za ty roky, čím vším si rodiče prošli, kolika vztahově existenčními hádkami, problémy, atd., kolik křiku, hádek, slz, rozbitého nádobí, fyzických soubojů, naschálů, se prokousali a zůstali spolu, tak se směji nad dobou, která teď je, nad rozvodovostí, nad články chytrých slečen, paní na internetu, ze kterých stříká emancipace a nabubřelá hrdost maskující pouhou stupiditu a nedospělost rozumovou či emoční nebo oboje v tom horším případě.
Uvedu jeden příklad typické moderní ženy věku 27 let, kterou znám.

Manžel přestal finančně dotovat manželku na mateřské v takové míře jako dříve. Zkrátka šetřil, jelikož pobral asi víc rozumu než-li jeho rozhazovačná žena. Nutno dodat, že manželka utrácela za pitomosti, jako půjčování si DVD poštou a zkrátka takové samé vypečené vymoženosti. Ta se neudržela, napsala dopis matce svého chotě, jaký je držgrešle, že se od něj stěhuje, sbalila dítě a odjela k rodičům s tím, že pokud manžel nezačne víc přispívat, tak dítě už nedostane!

Nevím jak vám, ale tahle blbost mě dokáže jen rozesmát dokolečka dokola, a když nad tím přemýšlíte, tak pořádně vytočit. Brát si dítě jako růkojmí proti otci za svoji debilitu. A kvůli takovým dalším se páry rozvádí, ukončují vztahy.
Například moje býválá přítelkyně se naši poslední hádku rozhodla řešit tím, že zavolala kamarádovi, nasedla k němu do kamionu, do práce zavolala, že je jí špatně a jeli na Slovensko přes noc. Poté jsem jí přečetl SMS, ke kterým mi sama zaslala přístupové heslo a dočetl se v nich, jak píše Petrovi ( přítel její nejlepší kamarádky, se kterou má 2 děti ): "ahoji kocourku, ne nespinkam. Tak prijet za mnou do postylky." A já ji nechával bláhově přespávat o víkendech u kamarádky. Skončil jsem tak 3 roky trvající vztah, protože nevěru v bezdětném vztahu tolerovat nehodlám nikdy. Na otázku proč, když jsem pro ni dělal první poslední a staral se o ni, jako žádný jiný, kterého kdy měla, plánovali jsme rodinu, tak odpověděla, že už na hádky nemá nervy a chtěla se mě zbavit. Musím dodávat, že na hádky ani nedošlo, protože se stačila vždy dřív urazit, nechat si vše ve své hlavě a řešit cokoliv jen s kamarádkami a chytrými sestrami? Ani ne, viďte. Je to jasné.

Pak si, chlape, hledej ženu do života, když je to všude jen samá moderní, emancipovaná kráva řídící se heslem, že se život musí užít do sytosti ve smyslu pubertální slečny a ne užití si života z pohledu dospělého člověka s hodnotami a vychováním, tak proč řešit nějaké problémy, když si můžu najít jiného pouhým rozevřením nohou do praku. Jako by se tím ony problémy vyřešily. A věřte, že je zbytečné jim vysvětlovat, že se ty problémy objeví s tím jiným, novým v bledě modrém po čase. Ale kdo chce kam, pomožme mu tam ( ať si hnije v té obohosti ).

Angel Mairos

Upozorňuji, že příběh níže obsahuje sprostá slova, krev, prostituci a jiné vulgární chování postav, a proto NENÍ vhodný pro mládež do 18 let. Nerespektování tohoto varování není na moji zodpovědnost. A těm z vás, kterým už 18 bylo příjemné počtení u kávy.

Prolog


"Ahoj fešáku, nechceš společnost?"

Její hlas znal dobře. Snad jediný ze všech kolem, který by za jiných okolností tak rád poslouchal jej vytrhl z mrtvolně upřeného pohledu na sklenku whisky. Teď na ni ale neměl náladu, i když se mu před šesti lety líbila a byla důvodem, proč vlastně začal chodit do tohohle pajzlu. Dnes ne. Chtěl skončit se svoji prací a zapíjel neúspěchy v baru na okraji města. Ani se na ni nepodíval.

"To mě nepozveš ani na skleničku? Chudáku!"

Snažil se pozvednout obočí, ale nepovedlo se. Natož, jak by si přál. Byl přilepený na baru a sebemenší pohyb by jej nemilosrdně srazil na zem. Svůdná tanečnice s pohrdavým gestem v obličeji hodila boky, otočila se na podpatku a přešla k dalšímu kořenovi opodál. Neprohodil však slovo. Nebyl toho schopen.

"Hej, sakra, Henry!"
Zaburácel po nějaké době hlas barmana, který důvěrně znal.
"Zvedni tu prdel! Zavolal sem ti taxík. Čeká venku a nebude tam věčně!"

Kdybych se ten večer tak příšerně neožral, možná by teď spousta věcí byla jinak, ale kdo ví. Sešoupnul jsem jednu nohu za druhou z barové židle, která měla svoje nejlepší léta dávno za sebou, položil ruce na bar, opřel se a pokusil se vzpřímeně stát. Probleskly mi hlavou chvíle, kdy mě jako řadového zaměstnance přijímali do společnosti a já se hrdostí dmul, na důraz loajality pevně tiskl ruku jednoho nového kolegy za druhým, jako bych aspiroval na titul zaměstnanec roku, i když se tak nestalo ani náhodou jedinkrát za 6 let. Po záblesku vyvolaném euforií štěstí, že se dokážu postavit, následovaly myšlenky na jediné. Nádhernej kus keramiky vytvarovanej k obsloužení prdelí milionů lidí.

"Tak padej! Napíšu ti to k ostatnímu."

Dali jste si někdy jako děti na hlavu hrnec, zacpali uši, pobíhali a poslouchali rámus kolem? Vnímal jsem dunivý koncert kolem, ale nerozuměl ničemu. Aspoň, že zrak ještě sloužil. Oprýskaná zelená barva na dveřích vlevo v chodbě nedaleko dosluhujícího jukeboxu, kterej stejně pouští jenom barman, když dojde do práce, neomylně naznačovala místo, kam se chci dostat. Ten nádherně lehkej pocit v nohách, co jsem měl je zrádnej pro všechny ochlasty. Vykročil jsem lehce k hajzlu a připadal si po pár sekundách mezi lidma a vybavením baru jako kulička v pinballu. Závěrečnej bonus byla pro mě vysklená vytrína jukeboxu moji havou.

"Do hajzlu! Vytáhněte ho někdo ven, sakra!"

Otočil se barman zuřivě na skupinku tří tanečnic poblíž jukeboxu obletujících stůl kořena, který vypadal, že vykradl bankomat nebo dokonce šéfuje bance s minimálně jedním uvnitř.

"Sme snad nějakej tvůj posranej vyhazovač jako nebo co?"
Vrátila mu nově najatá holka.
"Neser mě ty děvko!"

Zahřměl barmanův hlas přes hudbu klubu jako hrom od blesku, co uhodil metr od nich. Tanečnice opodál, která u něj byla nejdéle a s největšími zkušenostmi věděla dobře, co v takové situaci dělat. Nejkratší možnou cestou byla u ještě nezkušeného dítěte raz dva a vrazila jí facku až Lolitka, jak jí říkali, ztratila rovnováhu a sedla si na zadek. Nebyla v postavení, aby si něco poroučela. Už bylo pár takových, co se Byronovi vzepřelo.
Jo, to je náš majitel Divokýho korábu, kam si chodíme rozhoupávat žaludek po pracovní době. Pár jich bylo, co měly silný řeči. Za nevyjasněných okolností skončily pak v lepším případě v přístavu v nákladním kontejneru znásilněné, dořezané, zmlácené způsobem, že je šlo často i těžko identifikovat, jako něco podobného ženskému vzezření a hlavně mrtvé. V tom horším případě její tělo dávali dohromady specialisté na bestiální vraždy doufajíc, že je už po takové spoušti mrtvá. Každej ale v tomhle okolí věděl o sladké Juliet, která moc štěstí v životě ani u smrti neměla. Navzdory rozsápanému tělu nabodlému na hák jako kus masa na jatkách, ukousaným dolním končetinám, obličeji a torsu politém kyselinou, v tratolišti krve a s chraplavým, pomalu mizejícím pláčem rozléhajícím se kontejnerem jako v zvuk v opeře, ji našli po oznámení ještě živou. Od té doby k oznámením nikdy nespěchají. Tohle nikdo nechce vidět podruhé, takže si dávají na čas.
Právě jí zachránila život.
Postavila Lolitu na nohy, vzala s sebou ještě jednu a šly směrem k Henrymu. Nechápal, co se s ním děje. Nadpřirozená síla jej zdvihala. Vyvolala v něm maximální snahu, ve které k ní stačil pronést: „..umm..se pochc..bmm…eeemmm…ummm.“ Nadpřirozená síla se po chvíli otálení opět projevila. Táhla jej k jeho vysněným oprýskaným zeleným dveřím. Takový pocit blaha nezažil již dlouho. V mysli mu vykouzlila úsměv, i když tvář zůstala nehybně kamenná bez jediného záškubu v mimických svalech. Otevřela dveře, sunula ho dál, těsně před ním kopla do dvířek toalet a upustila ho. S tupým zvukem dopadl hlavou na mísu. Dveře se zaklaply a zvuky utichly.
Objal sem láskyplně poblitou mísu u podlahy jako jednu z mých bývalek kolem pasu, ucítil teplo rozšiřující se od nohou až ke hrudi a s klidem domova usnul.

(Jedná se o úryvek ze začátku příběhu, který si píši již x let pro zábavu. Jde o čistou fikci.)

Idioti mezi námi normálními lidmi III.

Pro přehlednost označím tohoto Jardu za číslo 1 a sebe za "já". Jedná se o přepis SMS zpráv přesně tak, jak přišly nebo mnou byly odeslány odpovědi. Přepis včetně gramatických hrubek. Diakritika (ěščřřžýžýáí..) se v SMS nepočítá jako hrubka.

1: "Zdar chlape,jsem slysel ze vyhrozujes v. f. nejakou policii atd?si delas asi prdel bo co?jsi vubec normalni?!je to mam 2 skvelich deti a ty prijdes a delas toto!?jako nechapu co ti v. udelala a o co se snazis?proc si ji do toho zatahl?mas v sobe naky cit vubec? by ses mel asi omluvit ty a ne ona tobe.nevyhrozuj policii atd a nedelej trauma mamce co se stara o dve deti!nedelej to estli si normalni prosim.diky"

já: "Ty vole, ona vyhrozovala mne! ;-) jako nemam slov.. Ona nebo marie, koukam stejny brdo. Vsechno pretocit a svalit na druhy. Mluvil jsems tebou po telefonu 2x, tak snad chapes, ze ja ten satnej nejsem. Stojis na spatne strane barikady. Mej se"

já:"Asi tak. Napsala ti v./petr a nebo i marie. Ti prvni jsou tvi pratele, do te druhe zamilovanej. Mala masaz prevracenyma SMS od vsech a delas, co se ceka. I kdyz slepe. Ale v klidu. Vim, ze ses fajn, zaslepenej navic laskou a nic proti tobe nemam, ale vyhrozovat mi ujmou na zdravi a krivym obvinenim ( udanim, jak napsala ) na policii jsou obe trestne veci. Muzem delat tohle bububu navzajem ebo si uvedom, co napsala, napise omluvu a zapomenem. Jsem ochotnej pristoupit na smir. Kdyz udelam chybu a mam sanci omluvy, omluvim se a nechovam jako omezena mistryne sveta. Ber To jako projev dobre vule kvuli detem. Ti za rodice nemuzou. Nemam co dodat. Takze cau a dobrou"

1:"Tak o co ti jde?marusku chces zpatky to je jasny,rikas ze ne ale chces.A co dal?potom co ji delas obtezujes okoli a jeji kamarady?proc nechces aby mela kamarady?jako ja doma moc nejsem ale jsem rad ze mam kamarady.s byvalkou jsem cekal 2cata nez na ni v lese spadl strom mela rozdrcene obratle.vse jsme prekonali a ona me odkopla a ja zacal jezdit.bylo to tezky ale jsem rad ze neni na voziku a ma chlapa a ted uz rocni dceru.tim chci ric ze vim co je zivot a z maruskou nechodim a nikdy jsem s ni nespal ale znam ji dyl jak ty jako kamaradku.tod muj nazor.a ted by me zajimalo co si psal v.?bo prijedu dom a mam pravnika takze se o tom muzem pobavit.samozrejme to uvidim az dojedu co v. predlozi.radej se omluv ty ji bo ona to resit nebude ale da m jedinou vec a bude li to chtit tak ja to resit budu!tady nejde o marusku,ted jde o v. a nedovolim aby si ji nicil! jestli je pravda cos ji poslal atd,tak si vezmu volno a muzemsi na prestupkove komisi v zabru popovidat,cestu tam znam"

já:"Nechtej me rozesmat! Ja obtezuju marii?! Znam ji od zakladky kdyby neco.... Ja te nechapu, ty ani nevis, o co jde a pises tohle. Nechci, aby mela kamarady? Pises kraviny, fakt. Tak se zitra stav a pokecame. Olomouc dopoledne, Litovel k veceru. Cus"

1:"Takze ted si rek ze si mam vzit volno?ty fakt chces tento nesmyslny boj?tady nejde o zadny bubu bu a kdo je slabej atd.ty jdes za hranice na ktery nemas!nechapu o co ti jde?to se neda pochopit,se doma nudis bo co?

já:"Ty to ocividne nechapes, ze? Ty na to nemas, ptz ani nechapes, o co jde! Nevis vubec, co mi posilala! Prober se, dokud mas cas. Bud se omluvi, nebo ma smulu."

1:"Hele chlapaku nepisi kraviny, a zitra an litovel ani olmik.nejsem superman.ale to je jedno.nechapu tu v.? vysvetli mi to!jo a stredni skolu mam taky za sebou aby te nematl kamion a nemyslel sis ze pises idiotovi."

já:"Proc do toho tahas stredni skolu? Ja ti v. vysvetluju, jestli sis nevsiml.. Je ma chyba, ze to nechces videt a pises takovy perly? O co jde tobe? se nudis nebo co?"

1:"Ty znas v.?co mi vysvetlujes,to ze ji nicis?proc"

já:"Fajn, nechapes, tak znova. Napsal jsem ji, jestli ji muzu poslat dopis. Odpovedela, ze ho mam poslat. Dopis precetla a pak mi napsala v SMS vyhruzky. Ja nikoho nenicim. Bud se omluvi nebo se znici sama. Ja ji nikdy nevyhrozoval, ona mne jo. Chces to nekam tahnout? OK, prohrajes. Chce mit klid? Omluvi se a ma ho. Uz to chapes???"

1:"Hele sms me stoji 10kc.myslis ze se nudim bo jsem nastvanej?chces toto hrat?jak dlouho?nech v. bejt a to myslim vazne je to pro tebe cizi holka a ty ju nicis!"

já:"Jsi omezenec, proto nic nechapes. Fajn."

1:"Jo chapu, v. se ti nema za co omlouvat a pojd do toho rad uvidim chudaka co se vali napodpore za nase prachy a nevi roupama coby.tedy promin za moje ne bo delam u zah.firmy.ale nebudu se s tebou hadat o detskych nesmyslech,ses na tom asi spatne ebo nevim proc to delas."

já:"Ty ses fakt Einstein. Mlit porad dokola to svoje navzdory faktum dokazujicim opak :-) pripominas mi marii :-D nudi me se bavit s lidma, co jsou jako ty. Vypinam mobil. Cus"

1:"Jsem omezenec a zavidim ti treba ten cas co mas,ale dal nic.dej zalobu pospes rad si udelam volno,snad me to teda zaplatej:-)o toto divadlo neci prijit."
1:"Ok.jdu spad za chvili jedu,jako napisi ji ale ona se nema zaco omlouvat?hochu pozor ve skole jsem daval a asi jsem trosku dal jak ty:-) skoda penez za tyto sms tod zrnuti."


To nejde ani vymyslet. To holt napsal sám život.

Idioti mezi námi normálními lidmi II.

Přepíši SMS V. F., neprovdané slečny se 2 dítky, jejíž přítel zavítal mezi stehna mé bývalé přítelkyně přesně tak, jak přišla.

"S petrem jsme si to vysvetlili! A to, co jsi poslal to je totalni silenost, zmatek a chaoz! Ja to za vas nevyresim ale mam pocit ze mate oba na tom stejnou vynu! Nas uz do toho nezatahujte a hlavne ne ty! ted ti davam upozorneni protoze ani maja me tak nezna jak si mysli a jestli me budes otravovat nebo nekoho jinyho a to mluvim i o jardovi tak se ti muze neco stat a nebo te udam na policii! doufam, ze to chapes! Zbohem"

No chápete to? Jak něco takového mohlo vyjít základní školu, proboha svatého?! Vezmeme si to pěkně od začátku. Onou totální šíleností je myšlen dopis, který si ona osoba ode mě vyžádala. SMS zmiňující ať dopis zašlu poštou stále mám. Ostatně jako další. Jsou v něm i takové drobnosti, jako že mi přišla MMS s fotkou od býválé z plesu na níž se tulí k výše zmíněnému Petrovi, který ji na fotu drží za zadek, smějí se do objektivu foťáku mobilu, který ovšem držela právě zmíněná V. F. a já k tomu v dopisu dodávám, že se nám hezky smějí do obličeje a ona to ještě fotí! K tomu další informace, jako přepis SMS bývalé přítelkyně právě s tímto Petrem, k přečtení mi poskytla sama schválení ( asi jí nedošlo, co se můžu dočíst, podle reakcí.. haha ). Jak vidno, chybějící inteligence je opravdu známkou spokojeného života, ve kterém vás nic nepálí, nebolí a nic vá nedojde.
Má pocit, že jsme na tom měli stejnou vinu? Hm, zajímavá hypotéza. Tak za to, že mi přítelkyně vykládala, jak jede za kamarádkou přespat o víkendu, se kterou mě ale nechtěla za boha seznámit, protože nechtěla, abych ji znal ( doslova píši, jak mi to od bývalé bylo řečeno ) a přitom ty večery byly spíše takové aerobní cvičení, kulantně řečeno, sexuální stránka neměla v našem vztahu chyb a byla to jaksi i má chyba. Bravo! Lepší frašku bych snad ani já nevymyslel. Dále zmíněný Jarda je řidič kamionu, který mi psal, že je do mé bývalé zamilovaný a jaké měl problémy s dřívější přítelkyní. Já mu pochopitelně kamarádsky odpovídal a vedl normální SMS komunikaci. Co se ale týče výhrůžek a křivého obvinění, pohár trpělivosti přetekl!

Moje reakce na tuto sms V. F. :
"Zákon 200/1990 Sb. §49, přestupek proti občanskému soužití, oddíl c) - úmyslné narušení vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením, nepravdivým obviněním z přestupku, jiným hrubým chováním. takže milá zlatá. Mám jít na policajty ja s tvojí SMS? Být tebou se fofrem omluvím."

A to jsem byl takové dobroty a lásky, že jsem poskytl možnost se omluvit. Co následovalo se dozvíte v dalším článku na pokračování - Idioti mezi námi normálními lidmi III.

Idioti mezi námi normálními lidmi I.

Lidé si často myslí, jak jsou chytří a něco svedou výhružkami. Zapomínají ale na to, že ne každý má za sebou zemědělskou střední školu, kterou prolezl jen tak tak. Nad některými výhrůžkami lze mávnout rukou, obzvláště od lidí, které nepovažujeme za soupeře nebo hrozbu, ale kteří jsou nám pro smích.

"Prestan uz otravovat s emailama a sms o problemech s Marii, nikoho to nezajima a jenom nas to obtezuje, jestli s tim budes pokracovat, udame te na policii, dukazu na to mame dost. Od: za všechny obtezovane osoby"

Vtipné, že? Co vše nevymyslí omezený, tupý mozek jedné 27 leté vdané..no, ženy ne. Osoby přinejlepším. O co se jednalo vůbec?

Bývalá přítelkyně mě podváděla s přítelem své nejepší kamarádky, se kterou on má 2 malé děti. Já na to přišel až po 3 letech vztahu plném lží. Logická reakce byla se podělit se sestrou, která se dříve jevila jako rozumná bytost. Ano, omyl člověk raz dva někdy nepozná tváří v tvář. Napsal jsem naprosto obyčejný e-mail, proč to udělala a zda o tom sestra věděla. Dorazila odpověď, že její sestra byla taková a maková, a že ji kvůli tomu nikdy nemusela. A tak dále. Klasická e-mailová konverzace, kde se pak zmínila i o svých problémech. Já odepsal a ještě poradil!

Ohledně SMS se jednalo o toto: bývalá si změnila číslo. Neutáhla chudinka tíhu pravdy a než tomu všemu čelit, tak vše se snažit zahrnout hluboko a udělat ze sebe ublíženou bytost, jak ji obtěžuji po SMS. Jediné, co jsem přitom chtěl bylo vysvětlení, proč po mně chtěla sex ve stejný den, kdy psala tomu svému "kamarádovi", který ovšem nedorazil, jak je vůbec někdo schopný někomu provést takové svinstvo, atd.
Přitom ale platilo, že se se mnou setkala, dobrovolně nasedla do auta, povídala o svých chybách a to vše v průběhu 2-3 týdnů po mém zjištění. Nezapomněla dodat, že jí bylo se mnou opět dobře a je ráda, že mě viděla.

A pak přijde takováto anonymní SMS z internetové brány. :-) Někteří lidé mají místo mozku seno s blátem a nikdo už mě nepřesvědčí o opaku!
S odstupem času už se tomu jen vydatně směji, protože ani nic jiného si to nezaslouží než posloužit k pobavení. Toto téma ještě rozvedu v dalších poračováních.

O údajné škodlivosti PC her

Každý měsíc se objeví aspoň jedna zpráva v nějakém mediu, co to zase PC hry způsobily svým vlivem na dětskou psychiku. Jsem hráčem PC her již od mala. První počítač a s ním spojené hry se mi dostaly do rukou někdy kolem 13. roku života. Světe div se, dosud jsem nebyl trestán.

Redaktorů, kteří nemají o čem psát nebo dokonce vytvářet spoty do zpravodajství je mnoho. Chtějí si udržet práci, tak s něčím přijít musí. Takové ve své kritice vynechávám. Půjdu proti těm, jako je například paní Hilary Clintonová a další. To jsou lidé, kteří jsou přesvědčení ve své omezenosti, že hry kazí děti a mládež. Nutno ovšem dodat, že dle statistik celosvětového měřítka je nejvíce hráčů mezi muži 25-36 let. Nuže do 26 let je člověk mládež, ale považován za dospělého jedince ( 18 -21 let dle státu ).

1) Akční hry: sorta, ve které se objevují všechny možné nešvary v takové míře, v jaké byste je v jiných typech hledali marně. Vraždy, alkohol, sex, vulgarity.. Na druhou stranu se však najdou i vyjímky, které mají neuvěřitelně silný příběh, emoční sepjetí hraje prim a akce je odsunuta přijatelným směrem do pozadí až za interaktivní příběh. Jakmile se někde objeví zpráva, že klučík ( z rozvedené rodiny, kde otec je muslim a matka západní žena, s mizerným prospěchem a chováním ) sebral otci nezajištěnou pistoli ze skříně a šel střílet do školy, pak je na vině jeho záliba ve hraní právě akčních her. Pozadí, jako je výchova, rodinný vliv celkově, psychické dispozice jedince a jiné důležitější faktory jdou stranou. Kontrast k tomuto můžeme zvolit případ amerického chlapce, který uslyšel jednoho večera zloděje, kterak se vloupává do domu jeho rodičů, když byl sám se sestrou doma. Zloděj kradl a agresivním způsobem se choval poté, kdy zjistil, že v domě někdo je. Chlapec byl fanda do bojové hry jménem Soul blade ( konzolová hra ) a měl ve skříni maketu meče. Když jej a jeho sestru zloděj ohrožoval s ukradeným majetkem, chlapec jej mečem poranil, zloděj utekl, přivolaná policie ho brzy dopadla a klučík byl pomalu pranýřován, akční hry odsuzovány, ale naštěstí se projevil rozum a zákon a dobře to dopadlo. Mezi námi ten kluk je hrdina schopný aspirovat na roli ve filmu Trója 2. Někdo se vloupat mně do bytu, tak strachy barikáduji dveře ložnice a volám policii.

2) MMORPG hry: masivní online hry pro tisíce až miliony hráčů po celém světě ( Pán prstenů online, World of warcraft, atd. ). Lidé spolupracují na splnění společného úkolu, věnují se mnoha aktivitám jako například sběr surovin a následná výroba zbraní jako luky, kopí z těchto materiálů ( pokud se jedná o fantasy hru ), sjednocování do skupin podobných zájmů, komunikují po chatu nebo mikrofonem, rozvíjí svoji postavu dle svých představ. Onehdy jsem četl zprávu, kdy mladý manželský pár zanedbal výchovu svého novorezeného dítěte tím, že hrál právě jednu nejmenovanou online hru tak náruživě, že dítě zemřelo a jejich tělesné schránky na tom nebyly také nelépe. Co si budeme povídat, v jejich hlavách to bylo katastrofální mnohem dříve než nějakou online hru vůbec poznali. Pak je tu případ z mého života. Hrál jsem Pána prstenů online 2 roky. Potkal mnoho lidí včetně jedné rodiny, která byla ve stejném společenství jako já spolu s dalšími zhruba 50 lidmi z ČR a SR. Jednalo se o rodinu se dvěma odrostlejšími dětmi. Situace, kdy maminka léčila ( třída postavy Healer - léčitel ) skupinu lidí, otec bránil ( Guardian - ochránce ) a děti měly útočné třídy jako Hunter - lovec a Champion - šampion, se opakovala zhruba 4 měsíce, kdy jsem je ve hře potkával. Bylo to krásné. Probíhaly typické dialogy typu: "Tati, stůj, nechoď tam!" smrt postavy. Maminka: "Co se stalo?" Potomci: "Ále, tata zas umřel. Pojď ho resnout ( oživit )". Je mnoho rodin, kde nefunguje komunikace, kdy se rodiče nemají čas nebo hůře zájem dětem věnovat a najednou se najde takové zlo, kterým "jsou" PC hry a rodina se spojí, komunikuje a tráví společně a zábavným způsobem čas.

Co hráč, to vyvrženec společnosti? Směšné. Asi jako prosazovat apartheid v dnešní době.

Pak tu máme hry logické, rozvíjející schopnosti mozku každého z nás, strategické, adventurní, kdy například řešíte jako Colombo pomocí indicíí vraždu v silném příběhu, sportovní, jednu takovou i vlastním. Jedná se o trenérku fitness, která vám na základě vašich dispozic vytvoří tréninkový plán, jídelníček na míru a je pak na vás, zda tou dřinou za zdravějším tělem projít či ne. Nikdo vás nenutí zůstávat u monitoru a sledovat cviky. Jsou snadno zapamatovatelné, vyrazte v hezkém počasí ven a užívejte si metod a cviků v parku. Dále simulátory různých odvětví, jako mé oblíbené závody rally. V životě bych si to jinak neměl možnost zkusit. Pozvete kamarády do vaší hry po internetu a máte adrenalinový zážitek na 2 hodiny večer.
Teď si vezměte lidi, kteří si hrají na závodníky na dálnicích. Poté ty, co se životem brouzdají po hospodách, kupují si smrt v podobě cigaret, které spálí a zahodí, drogy, alkohol, rodiče nemající čas na své potomky..

Žiji v podnájmu. Když jsem v období hospodářské recese přišel o práci a byl rok na úřadě práce, slýchával jsem od rodičů, že sedím u PC a hraji hry. Měsíčně jsem vyplnil stohy dotazníků a poslal desítky životopisů, hledal práci, jak jen to bylo možné. Když práci opět mám, slýchávám, že pořád sedím u PC, tak ať nenaříkám na nenalezení partnerky, v čemž oni vidí samozřejmě vnoučata. Naštěstí matka je rozumný člověk a moc dobře ví, jaké jsou dnešní slečny a mladé ženy, tak se mi ani nediví. Z druhé stránky byli rádi, že můj poslední vztah skončil s onou osobou, jelikož znali její rodiče, neměli ji v lásce ( nesnášeli, ale mlčeli ), dodávali mi sílu tím, že jsem udělal dobře, protože taková jako ona by nikdy nedělala dobrotu a byl bych nešťastný. Samozřejmě jsem to viděl, ale vždy dal novou šanci, vždy pomohl, udobřil a nějak jinak vztah lepil. PC hry nebyl nikdy důvod k hádce ani nijak nezasahoval do vztahu. Vlastně ano. Zasahoval, ale v pozitivním smyslu slova. Byla ráda, že jsem pro ni kdykoliv potřebuje a nejsou na prvním místě kamarádi a hospoda.
Po finanční stránce jsme nikdy nebyli majetná rodina. Znám velice dobře období hladu a šetření. Názory, jaké jsem dítě, protože neznám, jaké to je mít finanční problémy ve vztahu nebo rodině jsou zcela zcestné!
Moje naučené věty jsou obehrané, ale kupodivu vždy fungují naprosto dokonale. Ohradím se, jestli by byli rodiče spokojenější, i když netuší, kolik mi můj koníček skvělého dává, kdybych chodil chlastat do hospod, kouřil, nedej bože bral drogy, utrácel za auta nebo jiné nesmysly, dělal dluhy, vzpouzel za zábavou každý týden, děvkařil a jiným způsobem se choval jako "normální"... místo hraní her. Následuje ticho a pokoj.
Nikdy mi hry nezasahovaly do partnerského života a nejsem na nich závislý. Víkendy jsem vždy věnoval naplno vztahu a můj koníček je jako každý jiný, lepší dokonce v tom, že je finančně nejméně nákladný ze všech možných koníčků. Můj život se řídí podle priorit. Budoucí ženu nehodlám hledat po barech, hospodách a jiných institucích, jejichž návštěva je ztrátou času. PC hry je pravý opak. Kdysi jsem lepil papírové modely. Kdysi jsem kreslil. Kdysi až moc sportoval. Na podzim chodím pouštět malajského draka vlastní výroby, velikonoce mi zpříjemňuje patchwork, výlety autem kamkoliv jsou třešnička na dortu a.. nebudu pokračovat. Pointa je ta, že priority každého z nás se mění věkem, na okolnostech. Vy, lidé, kteří máte názory typu "hry jsou ztráta času" jste pro mě bezcenné schránky dutosti a chovám se k vám nejhorším možným způsobem, což je v mých očích ignorace. Největší projev pohrdání a výsměchu.

A nyní mě, prosím, omluvte. Ještě jsem dnes neokradl žádnou bábinku, nezavraždil nějakého člověka a nevyhrožoval atentátem na mateřskou školku, nezprznil se se svojí tetičkou u ní doma ve sklepě, tak bych rád aspoň něco stihl než bude večer. (smích)

Paní Clintonová a novináři různých rádoby vážených periodik na úrovni: "PC hry škodí vývoji dítěte a mládeže, tudíž pro dobro našich potomků by měly být zakázané a zrušit všechna herní vývojářská studia." ( připravit tak o práci miliony lidí v herním průmyslu, zabrzdit vývoj člověka na všech frontách - poznámka autora. )
A víte co, já říkám, zakažte automobily! Denně umírají tisíce lidí při autonehodách, mladí, staří, dokonce ti, kteří to ani nezavinili a jen se vezli, poškozuje to životní prostředí, naše zdraví ( co je horší? inhalace výfukových splodin nebo sezení na židli a prožívání zábavy jako žádné jiné), atd.

Absurdní? Ano. Stejně jako názory všech těch odsuzujících PC hry.